Geralt je jedna z hlavních postav Zaklínače – filmu, knížek i počítačových her. My jsme se rozhodli se inspirovat v RPG Zaklínač 3: Divoký hon a na základě děje v této hře uvedené jsme sestavili příběh letošního roku.
Od začátku jsme věděli, že je letošní rok tématem stavěný spíše pro starší děti, ale vzhledem k tomu, že v letošním roce „odrostlo“ hned 10 starších dětí, kteří s námi jezdili dlouhá léta, rozhodli jsme se, že se s nimi rozloučíme právě tímto tématem.
Neznamená to ale, že by se na našem táboře nejmenší děti nudily, spíš jen občas z předváděných scének nechápaly souvislosti předváděného děje, ale i tak jsme scénky připravily tak, aby se u nich bavily i ty nejmenší děti. No a ve hrách už se zapojovali úplně všichni.
Počasí nám celkem přálo, ale moc nezapršelo, takže to znamenalo, že jsme během tábora měli i pár dnů, kdy jsme nemohli rozdělávat oheň.
Zde je úvod do příběhu, který nás celým táborem následně provázel:
Letos vás zveme na 14-ti denní dobrodružství do světa ze známé knižní série Zaklínač.
Geralta z Rivie, lovce příšer a monster, která sužují nejednu vesnici, čeká nelehký úkol. Jeho dcera Ciri, paní času a prostoru, je ve velikém nebezpečí. Pronásleduje ji totiž Divoký hon, skupina přízračných válečníků, které provází věčná zima a chlad. Jejich velitel Eredin lační po moci cestovat mezi světy, kterou Ciri zdědila po svých předcích, a tak se svou armádou putuje po Ciriiných stopách po celém světě i světech jiných.
Geralt se ji už několik měsíců snaží nalézt, bohužel bez úspěchu, a tak svolává na pomoc staré přátele včetně neohrožených trpaslíků, výřečných bardů a mocných čarodějek. Ať se mu to líbí nebo ne, bude potřebovat každou pomocnou ruku na své pouti plné monster, intrik a těžkých rozhodnutí.
Setká se nakonec zaklínač se svou dávno ztracenou dcerou, nebo si pro něj osud připravil úplně jinou cestu?
Hodnocení tábora:
Velice kladně a rád vzpomínám na to, že díky našemu plánování i podpoře od sponzorů jsme mohli dětem opět po covidové pauze dopřát celodenní výlet – vydali jsme vláčkem se do Rakovníka, kde jsme nejdříve zašli do zrekonstruovaného auqaparku a následně jsme dětem dopřáli na náměstí rozchod, kdy si mohli nakoupit upomínkové předměty, nebo doplnit své sladkosti.
V rámci vedoucích jsme se shodli na tom, že tento rok byl pro nás fyzicky i psychicky náročnější, než ročníky předchozí a když jsme přemýšleli nad příčinami, objevili jsme jich hned několik:
– na tábor jsme skočili prakticky ze školy / práce, takže nedošlo k žádnému odpočinku od všedních záležitostí a rovnou jsme se ocitli na táboře
– počasí, kdy jsme měli větší část tábora tropické teploty, také určitou sílu odebíralo
– no a samozřejmě je to způsobeno i tím, že i my stárneme :-)))
Pro více fotek z tohoto ročníku se prosím podívejte do fotogalerie.