Lenka Jarošíková

Máš přezdívku? Jakou? Jak jsi k ní přišla?

Přezdívek jsem měla nesčetně. Přátelé, kteří mě znají ze střední či základní školy, mi říkají ,,Leny”. Tak mi začala říkat učitelka na angličtinu a už mi to zůstalo. Další přezdívky vždycky souvisely s mou výškou. Takže oslovení Žirafa (zkráceně Žirý), Aifelovka a po loňském táboře Tříčtvrtka slýchám pořád.
 

Byla už jsi někdy na táboře? Kdy, kde .. povídej

Od sedmnácti jsem se účastnila příměstského tábora ve Slaným a rok 2020 byl pro mne v tomto zlomový. Poprvé jsem se účastnila hned dvou pobytových táborů. A to La Venty a tábora na Bílichově. Ačkoli jsem měla šílený strach (přece jen na příměstském táboře děti odevzdáte v pět hodin rodičům ale takhle je máte čtrnáct dní v kuse), ale díky skvělé partě lidí, to bylo pro mě nejlepší léto za posledních pár let.

Co nejraději děláš ve volném čase?

V minulosti jsem jezdila na koni. Teď kvůli škole a práci mi na tento koníček nezbývá moc času. Takže si ve volném čase radši přečtu nějakou knížku, nebo hlídám synovce.

Co Tě vedlo k tomu se přidat k naší partě a podílet se tak na přípravách a průběhu našeho tábora?

Od své kamarádky jsem o tomto táboře slýchala každé léto. Jak je tam skvělá parta, děti jsou úplně jiné než na tom příměstském táboře (což je pravda, to je jako nebe a dudy) a že se na to každý rok neskutečně těší. Lhala bych, kdybych řekla, že jsem jí nezáviděla. A tak konečně v roce 2020 se mi naskytla příležitost jet také. A jsem za to neuvěřitelně vděčná.

Na co se nejvíce na táboře těšíš? Na co nejméně?

Je těžké zmínit jen jednu věc. Celá táborová atmosféra je skvělá. Ale nejkrásnější jsou asi večery u ohně 🙂 Na ty se moc těším. A nejméně? No, na toiky se asi ani nedá těšit 😀